Červenec 2013

Seznámení

27. července 2013 v 13:18 | Kristen |  Nováček v Bradavicích
Ahoj!!:)

Vím,dlouho jsem tu nebyla.Nějak jsem ztratila zájem o blog,ale teď o prázdninách jsem si četla spoustu povídek a dostala jsem zase chuť psát.Takže Vám sem přidám 3.kapitolu.Už mám celkem ten příběh vymyšlené v hlavě a pokusím se to nějak napsat.Snad Vás to bude trocu bavit.

Vaše Kris:3


Večeře byla výborná.Na první pohled bylo poznat,že paní Potterová je vynikající kuchařka.Ani řeč u stolu nevázla,jak se ukázalo mamka si velmi rozumněla s Potterovými.¨
Já jsem se po celou dobu spíš soustředila na jídlo a občas se zapojila do konverzace.Po večeři jsem pomohla paní Potterové s nádobím.Celou dobu se na mě usmívala.
,,Děkuju moc,jsem rád,že jste se sem přistěhovali.Myslím,že byste se mohli víc seznámit s Jamesem" když viděla můj nechápavý výraz dodala,,myslím s naším synem."
,,Jo to by šlo."Odpověděla jsem a usmála se na ní.Pár slov jsem s Jamesem prohodila už u stolu a zdál se ,že je sympatickej a milej.,,Jamesi,můžeš přijít do kuhyně?"
volala na svého syna paní Potterová.Za chvíli stá mezi dveřmi.,,Jsem tady".,,Super,napadlo mě,jestli bys Rebecce nechtěl ukázat náš dům." Zeptala se ho paní Potterová,mezitím co uklízela linku.
,,Jasně,tak pojď Bec!" a vzal mě lehce za ruku a táhnul mě do haly.Ále ,tady se někdo rozhodl ukázat svou pravou stránku,pomyslela jsem si.,,Tákže tady jsou obrazy mých předků.Ušetřím tě a nebudu ti
popisovat kdo,kdo byl,protože nechci mít na svědomí tvoji smrt,kterou by způsobilo menší unudění.",,Jak šlechetné"dodala jsem.Nakonec mi ukázal celý barák asi se 13místostmi,u 7 jsem nějak zapomněla
počítat.,Týjo,asi musíte bejt trochu v balíku,když si můžete dovolit takovej palác."Uvažovala jsem nahlas.Jamie se trochu pousmál.,,No vzhledem k tomu,že tenhle dům je vašem rodu už pár století,řekl bych
že budem normální rodina s normálním rozpočtem.Všechno tohle dědí mužský potomek."Dořekl a vedl mě do posledního pokoje.,,To znamená,že tohle všechno zdědíš ty."Řekla jsem.James pokýval hlavou a otevřel dveře.
Jak jsem o okamžim později zjistila,do jeho pokoje.Měl doela prostornej a útulnje pokoj.Byl laděn do červené barvy a na zdech měl spoustu plakátu ,těch neznámějších famfrpálových hráčů.
Což mě zaujalo.Fámfrpál jsem měla moc ráda.V mojí staré škole jsme ho často hráli se spolužáky.James si všimnul mého pohledu.,,Famfrpál patří mezi moje největší koníčky."Musela jsem se na něj usmát.
,,Mezi moje taky." Zůstal na mě vyjeveně koukat.,,Fakt?Ty hraješ Famfrpál?"zeptal se teď už s pobaveným výrazem.,,Jo" ušklíbla jsem se,,máš s tim nějakej problém?"Dodala jsem.,,Ne to ne,jen neznám moc holek
co by se zajímali o famfrpál a ještě ho hrály.,,Nojo,tady je vidět,že se vůbec neznáme." Řekla jsem.,,Tak to bysme to měli rychle změnit,ne?"Dodal James a lehce na mě mrknul.Fajn,začínal se mi líbit.
Po chvilce jsem zjistila,že Famfrpál nebude naše jediné společné téma.Skvěle se mi s nim povídalo.Vyprávěl mi o svojí škole a o svých kamarádech.O to větším překvapením pro nás oba bylo,když jsme zjistili,
James chodí do školy,kam náhodou půjdu i já,tedy do Školy Čar a Kouzel v Bradavicích.,,To je super!doufám,že tě Moudrý klobouk zařadí do Nebelvíru."Zůstala jsem na něj zmateně civět a proto se dal do vysvětlovaní.
,,Na škole máme čtyři koleje.Zmijozel,Havraspár,Mrzimor a Nebevír,kam chodím já a moji přátelé.Každý žák byl v prvním ročníku,takovým starým mluvícím kloboukem zažazen do některé z těch kolejí a do ní chodí po
pocelým sedm let."Nějak jsem se do toho zamotala,takže další asi hodinu mi James vyprávěl o Bradavicích a o tom jak to tam chodí.Asi v deset hodin večer mě zavolala mamka,že už jdeme domů.Vůbec se mi doů nechtělo,
protože ja to tak vypadalo našla jsem skvělého kámoše.Když jsem sešla dolů,myslím že to na mě rodiče Potterovi poznali.,,Já věděla,že si s Jamesem padnete do noty.U nás máš dveře pořád otevřené a tvoje mamka
samozřejmě také.Takže budem moc rádi,když k nám zase brzy obě přijdete na návštěvu.Bec samozřejmě může každý den ,když bude chtít chodit za Jamesem,protože po zbytek prázdnin už myslím nikam nepojede."
Nakonec jsme se rozloučili a já se domluvila s Jamesem,že za ním zítra po obědě příjdu.Doma jsme si s mamkou ještě chvíli povídaly a bohužel jsem musela čelit jejím doterným otázkám o mě a Jamesovi.
Je to moc milý chlapec a ještě k tomu velmi pohledný.myslím,že byste s ek sobě skvěle hodili."Zpustila aniž by jí z tváře,nezmizel ten úsměv,,álá,já vim co máte za lubem."Snažila jsem se zůstat klidná ,,Mami,
známe se asi 4 hodiny a ty bys hned chtěla,abysme se vzali.James je hrozně fajn kámoš,ale asi tě zklamu nic jiného než přátelství k němu necítím."Mamky úsměv se ještě víc rozšířil,,Zatím,uvidíme co s tím udělá čas."
A stěmito slovy se semnou rozloučila a šla si lehnout.Obrátila jsem oči vzhůru a šla jsem taky do svého pokoje.Dneska v noci se i poprvé od tátovi smrti nezdáli žádné noční můry.